Men who stare at goats

Tohle kino by mohlo být docela dobré, co říkáte?

Přes BoingBoing.

Stručný komentář k Liessmannově Teorii nevzdělanosti

Protože přehled obsahu knihy K. P. Liessmanna Teorie nevzdělanosti je na internetu k nalezení, omezím se jen na krátkou poznámku.

Klíčovou tezí knihy je podle mého názoru to, že se současné vědění industrializuje. To jinými slovy znamená, že do něj proniká velkou měrou kvanitifikace, která se projevuje ve standardizaci kurzů, hromadné produkci absolventů, honbou za umístěním ve srovnávacích žebříčcích apod.

Neplatí, že se z dělníků stávají vědci, ale naopak vědci jsou degradováni na dělníky; univerzity se proměňují na podniky, nikoli naopak. Společnost vědění záměrně pěstuje nevzdělanost, tedy rezignaci na klasické vzdělání, které člověka ukotvuje do tradice velkých kultur, učí ho vidět svět v souvislostech a zbavuje ho závislosti na diktátu doby. Člověk je pak dostatečně pružný pro změnu postojů a neustálé přeučování věcí vzhledem k proměnlivým potřebám trhu.

(Velmi bystrá je poznámka o přehnanném zapojování moderních prezentačních technik na úkor obsahu samotného, které vizuálně ohromí, ale argumentačně ochudí. "Jaký jazyk, takový mozek," můžeme si povzdychnout s Václavem Jamkem.)

Liessmann se bohužel nedrží pravidel konstruktivní kritiky, protože po kritických pasážích neříká, jak by se měl systém zlepšit, což je největší slabinou knihy. Několikrát zmiňuje ideální stav vzdělávání podle něměckého učence W. von Humboldta, ale vyznívá to spíše jako stesk po starých zlatých časech.

Tu knihu si rozhodně pořiďte; jednak proto, že zpochybňuje zdánlivě nezpochybnitelné moderní hodnoty, které ale nejsou z historického hlediska naší kultuře vlastní, a zadruhé proto, že se nebojí říct hlasité NE! v době usilovného přikyvování a úzkostlivé politické korektnosti.

p.s. Přečetli jste ji? Co si o knize myslíte?

Open source učebnice

Wired upozorňuje na ambiciózní projekt Flat World Knowledge, který je postavený na poskytování elektronických učebnic studentům zdarma. Vlastně ne docela zdarma, protože využívá modelu freemium (píše o něm Ch. Anderson v nové knize Free; krátké shrnutí knihy chystám pro Inovace.cz): nabízí základní on-line verzi zdarma a další funkce jako úpravy, tisk jednotlivých kapitol apod. za poplatek.

Obsah je licencovaný pod Creative Commons, takže ho lze dále nekomerčně šířit. Projekt se navíc orientuje na učitele, kterým dává možnost publikovat svou práci a nabídnout ji studentům jako materiály k přednáškám.

V tiskové zprávě vydané 20. srpna Flat World uvádí, že jeho produkty bude v zimním semestru používat 38 000 studentů na 350 školách a dohromady jim ušetří 3 miliony dolarů.

České učebnice prozatím chybí.

Spor o Akademii věd

O co se vedl ostrý spor mezi vládou a Akademií věd, který v poslední době zaregistrovala i česká média a který včera skončil přechodným smírem?

Spor se vyhrotil předložením a následným schválením návrhu státního rozpočtu pro oblast výzkumu, vývoje a inovací na rok 2010. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) předložila k připomínkám návrh, v němž snížila finance určené pro Akademii věd ČR (AV ČR) na rok 2010 o více než 1 mld. Kč s výhledem dalšího snižování rozpočtu až na méně než ½ současného stavu v roce 2012.1)

RVVI jako odůvodnění uvedla krácení některých výdajových položek vzhledem ke krizi a také nedostatečnou výsledkovou výkonnost AV (37% excelentních výzkumných výsledků oproti 45% prostředků institucionální podpory). Zástupci AV ČR označili během připomínkového řízení návrh za nepřijatelný2), ale RVVI připomínky neakceptovala a návrh byl 29.6.2009 schválen vládou. Od té doby se v médiích vyskytovaly reakce obou znepřátelených stran a spor se dokonce dostal i za hranice republiky, když se jím zabýval prestižní magazín Nature.

O co tedy ve sporu šlo?

Spor se v obecné rovině vedl vlastně o organizaci výzkumu. AV ČR je i přes relativně malý počet pracovníků (srovnatelná s Karlovou univerzitou) nejdůležitějším hráčem na poli tzv. základního výzkumu, což je „experimentální a teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi.“3)

Akademie koncentruje přední vědce, kteří rozvíjejí poznatky v rozličných oborech, jadernou fyzikou počínaje, archeologií konče. Vzhledem k obecnosti základního výzkumu se výsledky neměří v hodnotě komerčních aplikací výsledků (tak se měří tzv. aplikovaný výzkum), nýbrž většinou podle důležitosti publikovaných článků. A právě celkové nedostatečné výsledky byly jedním z důvodů, proč AV ČR nedostala pro příští léta stejný příděl finančních prostředků.

Vědecká komunita tím byla rozhořčena; v druhé polovině července jsme byli dokonce svědky jinak nevídané události: vědci vyrazili na protest do ulic a v rámci happeningu nazvaného Vražda české vědy obvinili a oběsili fiktivní postavu českého vědce pro neužitečnost a společenskou nepotřebnost.

Existuje více řešení

Odhlédneme-li však od těchto silných gest, dostaneme se k otázce, jestli jsou výčitky vědců oprávněné. Na úvod je nutné předeslat, že AV ČR vznikla politickým rozhodnutím a jedná se o státem financovanou instituci, takže politická rozhodnutí o jejím osudu jsou zcela oprávněná.

To, jestli jsou správná, je věc druhá. Jde o to, že vytvoření centrální státní instituce, která provádí výzkum, je pouze jedním z modelů organizace výzkumné politiky. Druhým z nich je model přidělování účelových grantů, což je náplní například Akademie věd ve Finsku4), země, která se při hodnocení úrovně VaV umisťuje na předních místech.5), 6) Finská Akademie věd dostává pravidelně prostředky ze státního rozpočtu, určuje směry, kterými se bude výzkum ubírat, a poté vyhlašuje veřejné soutěže, kterých se účastní zejména univerzity.7)

Pro české prostředí z toho proto logicky vyplývá otázka: Když má vláda v plánu omezit rozsah činnosti AV ČR, existuje plán přechodu na jiný model zajištění základního výzkumu?

Zachrání situaci Grantová agentura?

Odpověď není jednoznačná. Vláda sice již v minulém roce v rámci reformy výzkumu a vývoje uvedla, že chce posílit pravomoci Grantové agentury tak, aby účelovou formou rozdělovala prostředky pro celý základní výzkum8). Její rozpočet ale nepokrývá krácení financí AV ČR, takže minimálně v letech 2010 – 2012 zřejmě dojde k faktickému poklesu financování základního výzkumu, což nezachrání ani půl miliardy korun navíc přislíbené včera vládou AV na rok 2010.

To není dobrá zpráva. Nepříznivé podmínky pro výzkum mohou způsobit odliv vědců a pokles prestiže České republiky. Zvlášť paradoxně tento postup vyznívá v situaci, kdy právě vláda Jana Fischera deklarovala vědu a výzkum jako své priority.

Čisté svědomí nemůže mít ale ani Akademie věd. Označit omezení své činnosti za vraždu (celé) české vědy a zahájit mediální kanonádu ve vlastní prospěch je vůči ostatním organizacím na poli základního výzkumu nespravedlivé.

Chybí nám vize, záplaty nestačí

Na koho se tak trochu v tomto sporu zapomnělo, je veřejnost. To, že celou akci oběma stranám platí, nechme stranou. Podstatnější je, že jí nikdo nejen spor, ale vlastně ani přínos vědy a výzkumu obecně a modely jejich fungování, nedokáže srozumitelně vysvětlit. Nová Národní politika výzkumu, vývoje a inovací, klíčový dokument v tomto směru, se nesetkala prakticky s žádným mediálním ohlasem, zatímco z kontextu vytržené (či spíše do kontextu nezasazené) věšení vědce ano.

Skutečný problém spočívá v tom, že nám chybí celospolečensky sdílená vize. Nejde o papírové priority, které jsou dnes moderní a mezi státy podobné jako vejce vejci. Jde o faktické jednání podle těchto principů, které směřuje ke společnému cíli, např. právě k vynikající vědě. Pak se těžko obhajuje zákopová válka, které jsme byli svědky. Navýšení dotace situaci sice na čas uklidní, ale rozhodně to není systémové řešení, které bychom očekávali.

Poznámky:

1) Schválený návrh rozpočtu na VaVaI na rok 2010 – zde je patrný pokles financí pro AV ČR a nedostatečné krytí ze strany Grantové agentury, str. 2.

2) Připomínkové řízení k návrhu rozpočtu – připomínky AV na str. 22.

3) Definice pojmů podle Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Východiska reformy systému VaVaI, str. 33.

4) Stránky Academy of Finland.

5) Porovnání ČR s ostatními zeměmi OECD ve výdajích na VaV. První graf na str. 2. Zdroj: OECD.

6) Postavení finského a českého VaV v grafickém srovnání s EU podle Eurostat.

7) Struktura výdajů na VaV ve Finsku. Tabulka na str.7. Zdroj Aka.fi.

Mediální informace:

Drastické krácení dotací Akademii věd zaujalo prestižní Nature. České noviny.cz [on-line]

Vrtiška, Ondřej. Průmysl i politici komentují krácení rozpočtu Akademie věd. Týden.cz [on-line]

Buchert, Viliam. Někomu v tomto státě může jít o likvidaci Akademie, říká její šéf Drahoš. iDnes.cz [on-line]

Vědci protestovali proti krácení financí Akademii věd. České noviny.cz [on-line]

Akademie věd dostane od vlády o půl miliardy větší rozpočet. Vláda.cz [on-line]

Zajímavé komentáře:

Hořejší, Václav. Hra na badatele, hra na novináře? Hospodářské noviny [on-line]

Nejedlý, Petr. VĚDA: Jsi blbej, nebo navedenej? Neviditený pes [on-line]

Pacner, Karel. Do boje o akademii vstoupila politika. Ekonom [on-line]

Psáno pro Inovace.cz. Vyšlo 31.7.2009 jako "Jádro sporu o Akademii věd"

Buyology česky u CPressu

Computer Press právě vydal knihu Martina Lindstroma Nákupologie, o které jsem zde psal v lednu. Klobouk dolů před CPressem: je to v poslední době druhý rychlý překlad cutting-edge business titulu. (První byl Jak myslí Steve Jobs v březnu.) Další plusové body v zápase s Management Pressem, který po Godinovi (2006) a Hamelovi (2008) už delší dobu nepřišel s ničím aktuálním.

Těší mě, že argumenty, o který se ve světě mluví (neříkám, že jsou vždy bůhvíjak zlomové), se dostávají českému čtenáři tak brzo po publikaci originálu!

Otázka pro CP: Překládáte Andersonovu Free: The Future of Radical Price?